STANDARD

Brazilská fila

ZEMĚ PŮVODU: Brazílie

VŠEOBECNÝ VZHLED: typicky molossoidní rasa. Silné kosti, pravoúhlá stavba těla, kompaktní, ale i harmonická a s dobrými proporcemi. Přes svoji váhu se vyznačuje viditelnou pohyblivostí. Feny musí mít vysloveně samičí výraz, což je na první pohled odlišuje od psů.

CHARAKTER A POVAHA: podstatný podíl její charakteristiky tvoří odvaha, rozhodnost a zřetelná statečnost. Vůči svému majiteli a jeho rodině je oddaná a vůči dětem navýsost tolerantní. Její věrnost se stala v Brazílii příslovečnou. Vždy vyhledává společnost svého pána. Jednou z povahových vlastností je nedůvěra vůči cizím. Je klidná, jejím sebevědomím ani sebedůvěrou neotřesou ani neznámé zvuky, ani nové prostředí. Jako hlídací pes je nepřekonatelná, svými instinkty je to lovecký pes pro velkou zvěř a strážní pes pro stáda skotu.

POHYB: pohyb by měl být vydatný a pružný. Její pružný krok připomíná pohyb velkých kočkovitých šelem. Jejím hlavním znakem je mimochod - druh chůze, při němž se páry končetin na téže straně pohybují paralelně v páru vpřed a vzad. Tím vzniká houpavý a vlnivý pohyb celého těla psa (tzv. velbloudí mimochod), zdůrazněný podél celé horní linie až po ocas. V kroku je hlava nesena níže než hřbet. Fila vykazuje pružný, lehký klus s vydatnými kroky. Trysk je plný síly a u tak velkého a těžkého psa je neočekávaně rychlý. Vzhledem ke své typicky molossoidní volné stavbě těla má člověk z pohybu fily dojem, že by mohla kdykoliv naprosto neočekávaně změnit směr. A to je také pravda.

VÝRAZ: V klidu uvolněný, klidný a plný sebevědomí. Nikdy nemá znuděný nebo nepřítomný výraz. Je-li vzbuzena její pozornost, zrcadlí její výraz rozhodnost a ostražitost opět spolu s rozhodným ohledem.

HLAVA: hlava fily je velká, těžká, mohutná, přitom však vždy v dobrém poměru k celému tělu. Při pohledu shora se podobá lichoběžníku, v němž je hlava vepsána ve tvaru hrušky. Při pohledu ze strany by měly být tlama a lebka zhruba v poměru 1:1 (jedna ku jedné), přičemž tlama je nepatrně kratší než lebka.

  • Lebka: z profilu opisuje lebka lehký oblouk od stopu až k týlnímu hrbolu, který je vyjádřen, obzvláště u štěňat. Při pohledu zepředu je lebka veliká, široká, horní linie lehce klenutá. Boční linie probíhají v oblouku, který se ve směru tlamy mírně zúžuje, téměř svisle. Nikdy nevykazuje stop.

    Stop: Obzvláště při pohledu zepředu chybí. Středová rýha je lehce vyjádřena a dozadu mírně stoupá. Při pohledu ze strany je stop mírně naznačen, šikmý a ve skutečnosti je formován pouze dobře vyvinutým obočím.

    Tlama: silná, hluboká a široká, vždy v souladu s lebkou. Při pohledu shora je pod očima dobře vyplněná, až ke středu se zúžuje a pak až ke konci čenichu se opět nepatrně rozšiřuje. Při pohledu ze strany je horní linie rovná nebo lehce konvexní (římský nos), ale nikdy konkávní. Přední strana tlamy je pravoúhlá, s malou prohlubní přímo pod čenichem a s horním pyskem tvoří perfektní oblouk. Horní pysk je silný, masitý, visící, padá přes dolní pysk a tím formuje dolní linii tlamy, která je s horní linií téměř rovnoběžná. Okraje pysků jsou vždy vidět. Dolní pysk přiléhá až ke špičákům k dolní čelisti, odtud je volný se zoubkovaným okrajem. Tlama je v nasazení velmi hluboká, hloubka ale není větší než délka tlamy. Okraje pysků tvoří obrácené "U".

    Čenich: dobře vyvinuté otevřené nosní otvory, které však nemají šířku čelisti. Barva: černá

    Oči: středně velké až velké, tvaru mandle, posazené poměrně daleko od sebe a středně až hluboko uložené. Povolené barvy očí: od tmavě hnědé po žlutou - vždy shodně s barvou srsti. Následkem množství volné kůže mají mnohé fily visící dolní víčka, což se neposuzuje jako vada, protože tato maličkost podtrhuje typický melancholický výraz rasy.

    Uši: visící, velké, silné, ve tvaru "V". Široké v nasazení, ke špičce se zúžují. Špičky zaoblené. Nasazené na zadní části lebky, v klidu ve výši očí. V afektu se uši nacházejí nad touto základní pozicí. Nasazení ucha je na předním okraji výš než na zadním. Uši visí a přiléhají ke tváři, nebo jsou složené dozadu, takže je pak vidět vnitřek ucha.

    Chrup: zuby jsou širší než delší, silné a bílé. Horní řezáky jsou u kořene široké a na okrajích ostré. Špičáky jsou silné, dobré a široce v čelistech posazené. Ideální skus je nůžkový, klešťový skus je ale přípustný.

KRK: mimořádně silný a osvalený, působí krátkým dojmem. Na horní straně lehce klenutý a od hlavy dobře odsazený. Lalok na hrdle.

TRUP: hrudní koš široký, hluboký a silný, krytý silnou volnou kůží. Hrudní koš je delší než zadní část. Délka těla odpovídá výšce plus 10%, přičemž se měří od ramene k sedací kosti.

  • Horní linie: kohoutek na lehce klesající linii, protože vzdálenost lopatek mezi sebou je značná. Kohoutek níže než záď. Za kohoutkem horní linie mění směr a lehce k zádi stoupá. Linie hřbetu není nikdy klenutá nebo klesající.

    Záď: široká a dlouhá, s horizontálou tvoří úhel zhruba 30o, lehce zaoblená. Záď je o něco výš než kohoutek. Při pohledu zezadu je záď zhruba stejně široká jako hrudní koš, u fen smí být i širší.

    Hrudní koš: dobře klenutá žebra, jejichž oblouk ale nesmí ovlivnit polohu lopatek. Hluboká a prostorná hruď, hloubka hrudního koše sahá až k lokti. Velmi výrazná prsní kost.

    Bederní partie: kratší a ne tak hluboká jako hrudní koš. Bedra a hrudník jsou od sebe výrazně odsazeny. U fen jsou slabiny v dolní části lépe vyvinuty. Při podhledu shora jsou bedra užší než hrudník a záď, nemají ale být příliš zúžená.

    Dolní linie: dlouhý hrudník s linií probíhající paralelně s podložkou. Linie břicha lehce dozadu stoupá, ale ne jako u vipeta.

HRUDNÍ KONČETINA: partie plecí by měla být tvořena dvěma stejně dlouhými kostmi (lopatka a pažní kost). Lopatka svírá s horizontálou úhel 45o, s pažní kostí úhel 90o. Spojení lopatky s pažní kostí tvoří ramenní kloub. Ten se nachází na stejné úrovni s předhrudím, ale nepatrně vzadu. V ideálním případě se ramenní kloub nachází na poloviční vzdálenosti dolního okraje hrudníku od kohoutku. Myšlená svislice spuštěná z kohoutku by se měla dotýkat lokte a dosahovat tlapy.

BĚHY: silné kosti, běhy paralelní, až k nadprstí rovné. Nadprstí krátké, viditelně silné, lehce klenutý kloub u nadprstí. Délka končetiny od podložky až k lokti je 50% kohoutkové výšky.

TLAPY: silné dobře klenuté prsty, které však nemají být příliš uzavřené. Polštářky masité, široké a vysoké. V ideálním případě směřují tlapy přímo kupředu. Silné tmavé drápy; bílé drápy jsou přípustné v případě že srst na prstech nebo tlapách je bílá.

PÁNEVNÍ KONČETINA: poněkud lehčí kosti než u hrudní končetiny, ale nikdy lehká stavba kostí. Stehna jsou díky silnému osvalení oblá. Tyto svaly vycházejí z pánevní (ilium) a sedací kosti (ischium), které tvoří vnější hranici pánevní končetiny. Z tohoto důvodu musí být sedací kost správné délky.
Zadní běhy jsou paralelní, silně vyvinutá hlezna, zadní nadprstí lehce klenuté a vyšší než nadprstí hrudní končetiny. Kolenní kloub a hlezno přiměřeně úhlené.

TLAPY PÁNEVNÍCH KONČETIN: poněkud oválnější než u hrudních, ale jinak stejný popis. Bez paspárků.

OCAS: velmi široký v nasazení, středně vysoko nasazen, od výšky hlezna se zřetelně zúžuje. Pokud je fila vzrušena, nese ocas nahoru a oblouk u konce ocasu je výraznější. Nikdy by neměla nést ocas stočený nad hřbetem.

VELIKOST: kohoutková výška: psi 65 až 75 cm; feny 60 až 70 cm

VÁHA: psi minimálně 50 kg; feny minimálně 40 kg

BARVA: všechny jednobarevné s výjimkou diskvalifikujících barev (bílé, myší šedi stejně jako skvrnité nebo merle). Zcela žíhané fily mohou vykazovat zcela světlé stejně jako zcela tmavé žíhání. Přípustná je černá maska, ale nemusí být. U všech povolených barev mohou být drobné bílé odznaky na hrudi, tlapách a špičce ocasu. Jinak na ostatních místech nežádoucí. Bílé odznaky, pokrývající více než čtvrtinu povrchu těla je třeba postihovat.

KŮŽE: jedním z nejvýraznějších znaků rasy je silná, volná kůže, která pokrývá celé tělo. Velmi volná na krku, kde tvoří na hrdle lalok, na hrudníku a na břiše. Některé fily mají po straně hlavy nebo na kohoutku vrásku, která probíhá (z kohoutku) až na plece. Pokud je fila v klidu, je hlava bez vrásek. Jakmile je vzbuzena její pozornost, stažením kůže vznikají drobné vrásky podél lebky.

OSRSTĚNÍ: krátké, hladké, přiléhající těsně k tělu.

DODATEK: test povahy popsaný v dalším je v zemi původu nutný k získání titulu šampiona:

TEST POVAHY: Je obvyklý pro všechny fily starší 12 měsíců, pokud se chtějí ucházet o titul vítěze. Jako šampionové musí mít doklad o tom, že obstáli v testu povahy. Tento test povahy se provádí na všech speciálních výstavách. Na velkých výstavách je dobrovolný a záleží na posuzovateli. Předpokladem je, že se test povahy skládá veřejně a mimo kruh pro posuzování. Zkouška se skládá:

  1. napadení s holí. Očekává se, že pes útočníka napadne zepředu, a to bez podpory pána, přičemž vystavovatel nebo předvaděč se nepohne z místa. je zakázáno se psa dotknout nebo ho uhodit.
  2. test lhostejnosti k výstřelu. Výstřely se odpalují ve vzdálenosti 5 metrů od psa. Pes má vyjadřovat pozornost a současně sebevědomí a jistotu
  3. během celého předvádění v kruhu má posuzovatel analyzovat chování a povahu fily a mimořádnou pozornost věnovat výrazu. Během testu povahy by se mělo sledovat:
    - nelibost vůči cizím
    - sebejistota, odvaha, rozhodnost a statečnost každého zvířete

VŠEOBECNÉ CHYBY: Kryptorchismus nebo monorchismus, pokus odstranit exteriérové vady umělými zásahy, albinismus, vady v typu a t.d.

DISKVALIFIKUJÍCÍ CHYBY:

  1. agresivita proti majiteli
  2. bojácnost
  3. růžová nosní houba
  4. podkus
  5. předkus, pokud jsou při zavřené tlamě vidět zuby
  6. modré (porcelánové) oči
  7. chybění špičáku nebo stoličky s výjimkou M3
  8. kupírované ucho nebo kupírovaný ocas
  9. záď níže než kohoutek
  10. bílé fily, barvy myší šedi, skvrnité a fily s merle faktorem
  11. příliš malá kohoutková výška (pod 65 u psů a pod 60 cm u fen)
  12. nedostatek volné kůže
  13. jiný krok než mimochod

VELMI TĚŽKÉ CHYBY:

  1. malá hlava
  2. suchý horní pysk (bez pysků)
  3. výrazný stop při pohledu zepředu
  4. vystupující oči
  5. chybění dvou zubů bez ohledu na P1
  6. chybějící lalok
  7. apatie nebo bázlivost
  8. negativní reakce při výstřelu
  9. kapří hřbet
  10. rovná linie hřbetu (nestoupající k zádi)
  11. břicho příliš vtažené
  12. kravský postoj
  13. chybné úhlední pánevních končetin (rovná hlezna)
  14. slabé kosti
  15. chybějící substance
  16. příliš velká velikost (více než 75 cm u psů a více než 70 cm u fen)
  17. Bílé odznaky, které pokrývají více než čtvrtinu těla
  18. nedostatečná pigmentace okrajů očních víček
  19. kulaté oči
  20. kvadratická stavba těla

TĚŽKÉ CHYBY:

  1. krátká tlama
  2. malé uši
  3. vysoko nasazené uši
  4. příliš světlé oči
  5. tvorba vrásek na lebce v případě, že je pes v klidu
  6. předkus
  7. chybění dvou zubů
  8. horizontální vrásnění pod hrdlem, které netvoří lalok
  9. pronesený hřbet
  10. úzká záď
  11. ocas nesený stočený nad hřbetem
  12. příliš malá hloubka hrudníku
  13. jakékoliv odchylky u nadprstí hrudní i pánevní končetiny
  14. přehnaně úhlené hlezno
  15. nedostatečně prostorný pohyb

LEHKÉ CHYBY: všechno co odporuje standardu

POZNÁMKA: psi musí mít dvě viditelně normálně vyvinutá varlata zcela spuštěná v šourku.